Můj dnešní rozhovor je o člověku, kterého jsem potkala kdysi dávno na Fléru.

Začala jsem tvořit, abych na chvíli zapomněla na své nesnesitelné bolesti po neúspěšné operaci zad.
Prohodily jsme pár vět a bylo vymalováno. Spojovala nás láska nejen k tvoření, ale taky ke psům. Blanka měla své pejsky vždy v práci a přiznám se, že v koutku duše jsem jí to záviděla, ale přála.

Uměla jsem si představit, že pracuji někde, kde mi bude umožněno mít s sebou smečku mých francouzských  buldočků zachráněných z množírny.

[content id=937][/content]

Každopádně jsem měla stejnou touhu jako Blanka – pracovat se zvířaty, nejlépe na veterinární klinice.
Hned jsem svůj nápad delegovala našemu veterináři, kterému říkám pan Božský. Umí to se zvířaty, je velmi otevřený a mluví na rovinu. Má zvláštní smysl pro humor, který já můžu. I zvíře, které normálně nespolupracuje, se v jeho rukách promění v beránka, který si nechá vyšetřit cokoliv.

Jako bývalá zdravotní sestra jsem se viděla, jak mu asistuji a nasávám informace o různých diagnózách a způsobech léčby. Dnes už vím, že má cesta byla jiná a měla jsem na ní posbírat zkušenosti s léčbou homeopatických preparátů pro zvířata.

Blanku jsem sledovala na následně na FB a její sen se splnil. Již přes dva roky pracuje na veterině. Je to malá veterinka, žádná klinika, pomáhá na recepci pár hodin týdně. K důchodu ideální, jak sama říká.

Všechno jsou to laboratorní potkánci z nevhodných podmínek nebo ulice. Socializuje je, pomáhá je léčit, mláďatům následně hledá domovy.

[content id=919][/content]

Blanku vnímám jako člověka, který, i když to v životě nemá lehké, nestěžuje si a její cesta je naplněná láskou, pokorou a úctou.
Nezaštituje ji žádná organizace a vše hradí za svých prostředků. Její fotografie a videa jsou okouzlující, plné lásky, šije pro potkánky hamaky a různé vychytávky do klece, aby se její svěřenci měli jako v bavlnce. Tvoří svíčky z včelího vosku, plete vodítka a v nyní má adoptovaného psího chlapečka z útulku, kterému říká Čipík a je právoplatným asistentem v péči o zachráněné potkánky.

[content id=925][/content]

pozn.: Úvodní kreslený obrázek Ratatuille byl řádně zakoupen k použití na vytvoření úvodního náhledového baneru, tudíž neslouží ke komerčním účelům, pouze pro doplnění článku.

1. Blani, proč potkánci a kdy nastal ten AHA moment ve Tvém životě, že je budeš zachraňovat?

Prvního potkana mi dohodila veterinářka, u které nyní pracuji. 🙂 Byl to nalezenec z ulice, byl to naháč (u potkanů se naháčům říká fuzz), já na ty plešky trpím… V tu dobu už jsem doma žádné hlodavce neměla, ani jsem žádné už nechtěla, neměla jsem vybavení, nic. O potkanech jsem nic nevěděla… řekla jsem, že ne.

No ale dva dny jsem na Ferdu myslela a bylo. Ferda přijel, já se přidala do potkaních skupin na Facebooku. Začala jsem nasávat informace o potkanech, jejich potřebách… a nasávám (ty informace) stále. Zjistila jsem, že nesmí být sám, zamluvila jsem si miminka (adopčátka) a už to frčelo.

2. Na Tvých fotkách často vidím, že šiješ hamaky. Co je hamak a na co potkanům slouží?

Hamaky jsou závěsné pelíšky, šijí se z bavlny a fleece. Potkánci v nich spinkají, je to pro ně taková luxusní postýlka. Taky je dost ničí, tak šiji a šiji… 😀 Občas nějaké i prodám, což mi pomáhá financovat třeba nové adopce, protože každý nově příchozí se musí minimálně zakápnout Strongholdem proti breberkám, případně se řeší respiračky apod., pro většinu jezdím (bus/vlak), což taky něco stojí.

3. Je ve Tvém životě potkánek, který tě chytil za srdce takovým způsobem, že si ses ním těžko loučila, když jsi mu našla rodinu? Nebo Tvá srdcovka zůstala u Tebe a je právoplatným členem Tvé smečky a součástí Tvého života?

Nejspíš nikdy nezapomenu na Toníčka od popelnic. Byl to potkánek nalezený kdesi v Praze u popelnice, poté se tam nalezlo potkánků mnohem víc, včetně klece – někdo vzal prostě klec a vyhodil ji i s potkany (různého věku a pohlaví). Byl to fuzz (plešík) a měl velmi podlomené zdravíčko, musel podstoupit operaci oka a měl problémy s dýcháním tak nějak trvale. Potkani na respirační onemocnění dost trpí. Ale v mém srdíčku jsou všichni potkánci, kteří mi životem prošli, a že jich už bylo.. no hodně. 🙂

 

4. Fascinuje mě, jak uvádíš nově příchozí potkánky do smečky. Líbí se mi, že o každém napíšeš jeho jedinečný příběh. Moc ráda sleduji Tvá videa, u kterých popisuješ, jak probíhalo přijetí do smečky a následná socializace. Kde jsi se naučila vypozorovat jemné signály potkanů, přece jen znám Tě jako pejskaře.

Učila jsem se za pochodu, první potkánek Ferda mě dost vyškolil (kousal), a tak nějak jsem k nim asi vnímavá víc. Ohledně seznamování potkanů (což je celkem věda někdy) jsem měla ze začátku poradkyni – jinou potkanářku. Hodně o signálech, pozicích uší, nahrbenosti, vrzání zoubků… jsem se dočetla od zkušených v potkaních skupinách. Informace ohledně potkanů nasávám jako houba. 🙂

5. Četla jsem, že potkani jsou velmi inteligentní, zvědaví, vynalézaví, mazliví a jejich myšlenkové pochody jsou pozoruhodné. Řekni mi, jaká je potkaní duše?

Někdo říká, že je potkan trochu jako kočka, někdo tvrdí, že je trochu jako pes. Nevím, pro mě jsou to takoví malí pejsci, otevřu dvířka od klece, už se drápou, aby byli u mě. Chytří jsou, mnoho lidí s nimi dělá různé cviky, potkani mají i své soutěže agility. Nic takového já nedělám, jen mazlím a nechávám se oždibovat. 🙂

6.Vím, že existují potkaní množírny. Kde hledáš potkánky, o které se staráš? Nebo si tě nalézají nějakým způsobem sami?

Lidi množí snad všechno, blázni necitliví. O potřebných potkanech se dozvídám převážně ve skupině Potkani v nouzi CZ & SK, kde je lidi inzerují. Vyloženě z množek mám potkana málokdy (množka chce spíš prodat a já je vykoupit odmítám). Spíš beru takové, kteří hledají domov, nemůžou nebo nechtějí je již majitelé mít, nebo nemají vhodné podmínky a nebo jsou nějak postižení. Hlavně mě lidé označují u adopcí fuzz potkanů, ti mívají své specifické problémy zdravotní (oči). Navíc fuzz jsou moje top láska.

7. Čipík a potkani – jaké je soužití psa a laboratorního potkana?

Čipík a potkani v pohodě, volně spolu samozřejmě nikdy nebývají, vždy jen pod dozorem. Čipík nesmí u ničeho chybět, takže mi asistuje u krmení, u vymazlování mláďat, u čištění klecí, u seznamek – když se seznamující se potkani perou, tak chodí tlapkat na box, kde se seznamují, tím je “rovná”. Je k nim velmi něžný, ale taky moc dobře ví, na kterého konkrétně si má dávat pozor (což obdivuji, že je rozlišuje), protože každý potkánek si nese s sebou k nám nějaké zkušenosti a nějakou povahu a někteří by toho mého pidi psíčka úplně s klidem kousli.

8 . Jak hledáš svým svěřencům nové domovy?

Hledání domovů je vzácné, jak jsem psala, udávám jen mláďátka. Takže (naštěstí) nehledám domovy moc často. Tím, že existují potkaní skupiny, kam dávám fotky a příběh, tak se mi zájemci hlásí sami a já je “lustruji” – jakou mají klec, zkušenosti, čím krmí, kde a jakou mají veterinu (potkany totiž bohužel neumí léčit všude, někde je berou jako že “no tak uspat a koupíte si za zase novýho”), zda jsou ochotní dojet….

Prostě napíšeme si a uvidí se. Dnes je ale o něco těžší doba, nemožnost cestování mezi okresy mi do adopcí trochu hodila vidle, ale to zvládnu. Taky je bohužel dost lidí, co si myslí, že jim potkánky dovezu až do obýváku. No a to bohužel neklapne, požaduji nějakou součinnost a snahu.

9. Čím potkany krmíš a jaká je spotřeba krmiva, když se k Tobě dostanou i mláďata?

Krmení kupuji na www.ratura.cz – jsou to směsky zrní plus různé konzervy, kaše, mlsky. Já beru hlavně směsky zrní, kaše (na dokrmování seniorů, myší po operacích a mláďata) a bylinkové čaje – Hepčík (je výborný, piju ho i sama).
A spotřeba záleží no, teď při poslední akci, kdy jsem přijala mláďátka od popelnice a jejich maminka poté porodila dalších 16 miminek (dojela nakrytá), jsem měla spotřebu asi 30 kg směsky za měsíc. Teď už to pomalu ubývá, jak odchází mláďátka do nových domovů. K tomu kupuji tvarohy, jogurty (snažím se ovčí, kozí, nebo kvalitní bílé kravské), ovoce, zeleninu, maso…

Pro mláďátka brávám směsku na odchov mláďat – BABY BOOM – MOM LOVE.
A musím taky doplnit, že mám své podporovatele, bez nich bych to nezvládla. Píšu příběh a dávám fotky do skupiny Potkani a sem tam mi někdo předplatí krmení, nebo i pošle korunky.

10. Je něco ve Tvém životě, co bys nikdy neměnila? A když ano, co to je?

Co bych nikdy nezměnila? Asi bych neměnila nic, nelituji žádné zkušenosti. Jediné, co bych změnila, ale není to v mé situaci reálné, je bydlení. Jsem na pidi prostoru, chtělo by to větší bydlení. (Ale nechci se rouhat, mám kde bydlet, bydlím ve svém a díky za to).
Jo a mám i potkánky z chovatelských stanic. 🙂 Taková třešnička na dortu, když jsem z adopcí vyčerpaná. Potkánek s hroznovým vínem – Octavian Od Pekelného Strážce , černý myš v modrém hamaku – Fabián Ze Svahu

Děkuji ti, Blani, za rozhovor.

Blanku na FB můžete sledovat ZDE >>>
Můžete ji podpořit nákupem krmiva na www.ratura.cz nebo koupí podestýlky na www.probiobed.cz.

[content id=962][/content]

Přeji nám Všem, ať jsou naše životy naplněné posláním, které nám bylo při narození dáno a které jsme nalezli na své cestě.

S úctou